Historie vývoje hodin

Hodiny řady DCF byly v roce 1991 původně vyvíjeny pro nově vznikající soukromá rádia. Časem se však ukázalo, že soukromá rádia většinou časové znamení nepotřebují a o hodiny nebyl velký zájem. V Českém rozhlasu se začal řešit problém s distribucí časového znamení do krajů. Původní pronajaté linky byly příliš drahé a některé kraje měly časovou ústřednu Pragotron, přijímající signál OMA50. Tento český vysílač však byl odsouzen k vypnutí. Měl na svoji dobu sice technicky nejdokonalejší, ale na konstrukci přijímače také nejsložitější modulaci. Při tom německý vysílač DCF77 pokryje signálem celou Evropu.

První hodiny DCF-1 a DCF-1R byly vyráběny v době, kdy ještě nebyly dostupné jednoúčelové přijímačové obvody, ani krystaly 77,5 KHz. První přijímače byly superhety s mezifrekvencí 12,5 KHz a s dvouobvodovým filtrem na principu přepínaných kondenzátorů. Přijímač měl selektivitu stejnou, jako s dvoukrystalovým filtrem.

Nevýhodou tohoto filtru je jeho citlivost na násobky rezonančního kmitočtu a problémem superhetu je citlivost na zrcadlový kmitočet. Proto musel mít přijímač i několik LC rezonátorů a byl relativně složitý. Tuto verzi přijímačů jsme vyráběli až do roku 1995 a všechny tyto hodiny se dosud používají.

Další verze přijímače byla již přímozesilující s krystaly, ale od integrovaných "budíkových" přijímačů se zásadně lišila. Přijímač měl synchronní detekci, při které má dolní propust za detektorem na selektivitu stejný vliv, jako zařazení dalších rezonátorů před detektorem. Jeden krystal byl v předzesilovači antény, další na vstupu přijímače a jeden krystal nastavený na šířku pásma pouze 3,5 Hz ve filtru nosného kmitočtu. Přijímač v měl stejnou selektivitu, jako kdyby měl v signálové cestě pět krystalových rezonátorů. Tato koncepce přijímače se osvědčila a vyráběla se až do roku 2015.

U posledních hodin se již používá mnohem jednodušší konstrukce přijímačů shodná s přijímači v modulech Vaelektronik. Integrovaný přímozesilující přijímač s dvěma krystalovými rezonátory a anténa s předzesilovačem, ve kterém jsou další dva krystaly. Přepracována byla i celá koncepce hodin, místo zásuvných modulů bylo vše umístěno na jedné základní desce. Časové znamení se v nových hodinách již vytváří digitálně a je tam proti původním hodinám několik funkcí navíc.

Přesto že koncepce hodin DCF-1R vyráběná od roku 1995 až do roku 2015 zůstávala stejná, všechny moduly byly postupně modernizovány. Nové moduly mohou fungovat i v nejstarších hodinách.

Nedostupnost původních zastaralých procesorů 80C39 byla po roce 95 řešena náhradou modulem Vaelektronik DCF-P, který má zcela přepracovaný program a je úspěšnější při čtení nekvalitního signálu. Při tom má též lepší zabezpečení proti chybám v přijímaném signálu a dosahuje vyšší přesnost v době úplného výpadku signálu. Modul se vloží do patice místo původního procesoru.

Poslední změnou je též vynechání zálohovací baterie uvnitř hodin. Při výměně baterie musely být hodiny vymontovány z racku, což bylo nepraktické. Při větším zatížení zdroje hodin externími displeji se vnitřní prostor hodin a tedy i baterie ohřívala, což zkracovalo její životnost. Napájení rozhlasových pracovišť je nyní obvykle zálohováno UPS a pokud je baterie u hodin potřeba, je možné ji připojit přes svorky na zadní stěně.